Mezinárodní trestní soud v Haagu na konci října 2025 přijal k projednání svědectví Oleny Jahupové z města Kamjanka-Dniprovská v Záporožské oblasti. Ukrajinka v rozhovoru pro server The Insider popsala, jak byla po ruské okupaci regionu unesena, mučena a držena v pracovním i sexuálním otroctví. Ruská armáda město obsadila krátce po zahájení plnohodnotné invaze. „U nás bylo zpočátku ticho. Možná proto, že patnáct kilometrů odsud je Záporožská jaderná elektrárna – aby někdo vedl těžké boje, to by musel být úplný blázen,“ vzpomíná Jahupová. Okupanti zavedli přísný režim, kontrolu dokladů a zákaz vycházení. „Začali lidi chytat na ulici a pak chodili po domech. Říkali, že u nás zavádějí pořádek a osvobozují nás,“ dodává ironicky. Podle jejího svědectví mizeli lidé hned od prvních dnů. Rusové potřebovali pracovní sílu na zákopy a opevnění i na provoz jaderné elektrárny. „Kdo se schovával a nechtěl pro ně pracovat, skončil v jámě a mučili ho elektřinou,“ říká. Někteří zmizeli beze stopy, jiní byli podle jejích informací deportováni až do ruských věznic. Jahupovou zadrželi 6. října 2022. Její manžel sloužil v ukrajinské armádě a ona sama dříve pracovala na okresní státní správě. „Žádné obvinění neměli. V okupaci to nic negarantuje – nemusíš nic dělat a stejně tě zastřelí,“ popisuje. Zatčení vedl příslušník FSB Jan Vjačeslavovič Zaněvskij. V policejní budově byla dva dny mučena. „Přivázali mě ke židli, bili do hlavy dvoulitrovou lahví, dusili igelitem, pouštěli elektřinu, fingovali popravu. Chtěli, abych se přiznala k něčemu, co jsem nikdy nedělala,“ říká. Utrpěla poranění hlavy a páteře.