Před summitem Evropské unie, kde se má rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu, patří severské státy mezi nejhorlivější zastánce použití ruských aktiv uložených především na zmrazených účtech v Belgii. Ta se však zdráhá ruské vklady použít jako záruku pro takzvanou reparační půjčku napadené zemi. „Na konsensus není čas. Belgie nemá Evropě bránit v tom, aby udělala správnou věc,“ prohlásila před čtvrtečním jednáním v Bruselu dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Velmi bych si přála, abychom našli řešení na základě konsensu, ale hodiny tikají,“ řekla Frederiksenová s odkazem na prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina z posledních dnů. Ten označil evropské lídry za podsvinčata, protože podporovali kurz Joea Bidena vůči Rusku. „Není v tom moc smířlivosti. Nevidím žádné známky toho, že by chtěli uzavřít mír. Musíme učinit některá rozhodnutí, abychom mohli skutečně chránit naše vlastní obyvatelstvo tady v Evropě,“ uvedla dánská premiérka. Belgii poslala jasný vzkaz. „Jedna země nemá bránit Evropě v tom, aby udělala správnou věc.“ Frederiksenová zároveň řekla, že postoj Belgie, která se obává, že bude Rusko peníze vymáhat zpět, chápe. „Chápu belgickou námitku, že nechce být s rizikem ponechána sama. Ale poselství od nás ostatních je, že Belgie s tímto rizikem není sama.“ Podle dánské premiérky je klíčové, aby Ukrajina měla peníze na to, aby i nadále dokázala bránit sebe „i nás ostatní. Líbí se mi, že právě ruská aktiva mohou tuto schopnost financovat,“ řekla Frederiksenová. „Pokud necháme Ukrajinu padnout, prakticky tím otevřeme dveře Rusku, které se přezbrojuje…