Moderní Rusko vede konflikt jinak než tradiční armádní velmoci. Nespoléhá jen na tanky a na rakety, ale stále více na psychologické operace (psyops), aktivní opatření a operace pod falešnou vlajkou – tedy triky a lsti, jež mají protivníka zmást a rozvrátit jeho společnost zevnitř. Tyto skryté zbraně jsou dnes klíčovou součástí kremelské strategie a představují aktuální i budoucí hrozbu pro demokratické státy. Využívají sílu dezinformací, propagandy, kybernetických útoků i utajených akcí rozvědek a žoldnéřů. Už téměř desetiletí slýcháme o takzvané hybridní válce, v níž se stírá hranice mezi mírem a válkou. Tento koncept proslavil ruský generál Valerij Gerasimov, který v roce 2013 popsal, že rozdíl mezi stavem míru a války se v 21. století stírá. Války se už nevyhlašují formálně, ale probíhají skrytě, podle nových schémat. „Pravidla války se změnila,“ konstatoval Gerasimov a upozornil, že nemilitární prostředky (politické, ekonomické, informační, humanitární aj.) nabývají na významu a v mnoha případech převyšují účinnost klasických zbraní. Právě kombinace těchto nástrojů s vojenskými silami v pozadí tvoří jádro současné ruské strategie. Ruské vedení je přesvědčeno, že svět je v permanentním konfliktu, kde se bojuje o mysl a názory lidí stejně urputně jako o území. Podle této doktríny lze společnost protivníka rozvrátit zevnitř ještě dříve, než padne jediný výstřel, a tím si připravit půdu pro případnou otevřenou agresi. Tato filozofie není pro Moskvu úplnou novinkou. Má kořeny už v dobách Sovětského svazu, kdy tajná policie KGB prováděla takzvaná aktivní opatření k oslabení Západu. V době Gorbačova na čas ustoupila, ale za vlády Vladimira Putina se…