GLOSA / Soudružka Kateřina Konečná opět objevila Ukrajinu. Tentokrát nikoli na mapě, ale v tradičním inventáři kremelské večerníčkové produkce. Krade se, uplácí se, stavějí se zlaté záchody a poslanci hlasují podle ceníku. Vánoce nevánoce. Zkrátka Kyjev jako Mordor, jen bez prstenu, zato s municí. A když někdo namítne, že jde o ruskou propagandu, je okamžitě označen za „potrefeného Zdechovského či Nerudovou“. Konečná má totiž jasno. Kdo s ní nesouhlasí, je buď zaplacený, nebo hloupý. Případně obojí. Tak to přece u komunistů běžně chodí. Komunistická europoslankyně s obdivuhodnou jistotou tvrdí, že „Zelenského režim“ brání vyšetřování korupce. Jak to poznala? Patrně z toho, že o korupčních kauzách víme. Logika jak z učebnice dialektického materialismu. Kdyby se nevyšetřovalo, nic by se neprovalilo. Kdyby se provalilo, je to důkaz, že se to tutlá. A kdyby se někdo ptal dál, je to ruský agent. Myšlenkový kruh dokonalý, Lenin, Marx i Engels by zatleskali triolu jak zelený mužík na topole podle skal. Položme si tedy jednoduchou otázku. Kdyby Zelenského vláda skutečně bránila vyšetřování korupce, vycházely by ty kauzy vůbec najevo? Nebo by dotyční náhodou vypadávali z oken, jak je dobrým zvykem v říši Vladimira Putina, kterého Konečná nikdy nejmenuje, ale vždycky s sebou tak nějak přináší? Ten kontrast je skoro roztomilý, kdyby nebyl tak průhledný. Na nechutné vystoupení Konečné zareagovala Danuše Nerudová, kterou soudružky komunistka ve svém „vánočním poselství“ jmenovala. Bez zbytečných okolků a metafor označila Konečnou pravým jménem. „Zmařená ruská investice, která bude konečně od 1.1 nezákonná, opět zpochybňuje válku na Ukrajině a vysmívá…