O bezpečnost Ruska či rozšiřování NATO nikdy nešlo. Jsou to jen výmluvy, které mají ospravedlnit zabíjení způsobené zvráceným ruským myšlením. Dokazuje to i 33 let starý dokument, na který upozornil německý server Bild. Ruský politik Sergej Baburin už tehdy sdělil ukrajinskému velvyslanci, že se jeho země musí v budoucnu stát součástí Ruska, nebo bude válka.   Záznam o schůzce vyšel v roce 1992 v ruských novinách Izvěstija. Redaktor Valerij Vyšutovič tehdy nevědomky napsal něco víc než běžnou zprávu. Je to předpověď budoucnosti a svědectví o ruské zvrácenosti.  Sergej Baburin, dlouholetý ruský politik a po jednu dobu také předseda strany Vlast (Ródina), přišel při jednání s tehdejším ukrajinským velvyslancem s ultimátem: “Ukrajina se stane součástí Ruska, nebo bude válka!”   V té době se mluvilo i o úplné samostatnosti Krymu. Od roku 1954 patřil poloostrov k Ukrajinské sovětské republice, po rozpadu Sovětského svazu k nezávislé Ukrajině. V roce 1992 došlo na poloostrově k pokusům o nezávislost. Kyjev tomu zabránil mírovou cestou, Krymu totiž zaručil rozsáhlou autonomii.  Ruský parlament přitom Krym nezávislé Ukrajině dobrovolně “přiklepl”. Radikální politici jako Baburin to pak označovali za „protiprávní“. Stejně jako Putin a řada obyčejných Rusů i Baburin truchlil nad rozpadem SSSR. Podle Putina má Krym pro ruský národ status „posvátného místa“. Jeho anexí v roce 2014 podle něj obnovil „historickou spravedlnost“.  Vyšutovič však také předvídal, že svět nebude jen nečinně přihlížet. „Svými imperiálními nároky způsobí parlament prudký pokles politického renomé Ruska v očích civilizovaného světa. Mohly by následovat i ekonomické sankce,“ napsal. Téměř o tři desetiletí později se…