Benešovy dekrety rozhodujícím jazýčkem na vahách? Maďarské volby nám ukážou

To, co mělo zůstat historií, se mění v ostrý politický střet. Zatímco Robert Fico vrací Benešovy dekrety do trestního práva a Viktor Orbán mlčí, maďarský opoziční lídr Péter Magyar z nich dělá klíčové téma voleb a test svobody slova ve střední Evropě. Péter Magyar poprvé otevřeně řekl, co chce jeho strana TISZA udělat, pokud vyhraje parlamentní volby. Jednalo by se o otevření otázky Benešových dekretů. Podle opozičníka nemohou dekrety o kolektivní vinně tvořit základ právního řádu členské země Evropské unie. Zareagoval tak na vývoj situace na Slovensku. Zároveň doplnil, že by došlo i k diplomatickému kroku, tedy vyhoštění slovenského velvyslance v Budapešti. V roce 2025 došlo na Slovensku ke schválení novely trestního zákoníku. Jedním z mnoha bodů je také zavedení trestného činu s názvem Popírání mírového uspořádání po druhé světové válce. Na jeho základě hrozí za popírání nebo zpochybňování Benešových dekretů až šest měsíců vězení. Maďarská opozice to označila za útok na maďarskou menšinu žijící na Slovensku. Dekrety prezidenta republiky vydané Edvardem Benešem po druhé světové válce jsou dodnes součástí právních řádů Česka i Slovenska. Na jejich základě proběhly odsuny sudetských Němců a Maďarů a zároveň byla omezena jejich občanská a majetková práva v Československu. Podle Maďarské aliance, která zastupuje Maďary žijící na Slovensku, se dekrety používají jako právní základ pro vyvlastňování půdy. Orbán mlčí, Magyar útočí Zatímco lídr maďarské opozice Péter Magyar se k tomuto tématu hlasitě vyjadřuje, Viktor Orbán, který se jinak stylizuje do role ochránce Maďarů kdekoliv v Evropě, tentokrát mlčí. A maďarskou menšinu na Slovensku nechal de facto bez ochrany. Bez větší…