Před čtyřiceti lety zemřel v Praze básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu a jeden z prvních signatářů Charty 77 Jaroslav Seifert (1901–1986). Jeho pohřeb se stal celonárodní událostí – málokdo z lidí v davech před svatou Markétou na Břevnově ani pak na hřbitově v Kralupech ovšem tehdy tušil, že je poslední rozloučení podrobeno bedlivému dohledu příslušníků státní bezpečnosti, která „slyšela, co jiní neslyší“. Co všechno se dělo skryto očím veřejnosti nejen na ostře sledovaném Seifertově pohřbu po jeho smrti, ale už dávno předtím za jeho života?