Prosvětlená místnost s výhledy do okolních polí, čerstvá káva a utlumený hluk pobíhajících dětí o patro níže. Malíř a zpěvák Rudolf Brančovský pozval redakci deníku FORUM 24 do svého ateliéru na Vysočině, kde vznikají veselé a chytré obrazy, zachycující, jak sám Rudolf popisuje, momenty ze života. Hlavními aktéry jsou většinou zvířata. Mezi jeho díly tak najdete pána a paní prasátkovou na kávě nebo třeba udivené kočky. Malíř sedí na dvou židlích, zároveň je totiž frontmanem kapely Poletíme?, která letos poprvé pořádá komorní koncerty s menším aranžmá. Jak se tyto dva umělecké směry prolínají i proč Jan Hus v Rudolfově podání ukazuje na Bibli se dozvíte v následujícím textu. Rudolf Brančovský je na pódiu jako ryba ve vodě. Jakožto hlasitý bavič a zpěvák se po něm pohybuje s naprostou přirozeností. U sebe doma, v ateliéru mezi akrylovými barvami však působí klidně a tiše. „Jsem extrovert a rád se předvádím. Část mé osobnosti je však introvertní,“ říká. Jazyk, kterým píše texty k písním má dvě roviny. Na první poslech se může zdát, že jde jen o veselé písničky k ohni. „Jakmile se zaposloucháte, zjistíte, že naše nejslavnější písně v sobě nesou nějakou tragédii. Myslím si, že když těžké téma uchopíte veseleji, dodáte mu lehkost a lidé ho pak lépe stráví,“ uvažuje. Už jako malý zjistil, že umí bavit lidi. Humor tak používá i k tomu, aby odvedl pozornost a na určitá témata lépe upozornil. „Lidé se na našich koncertech odreagují, ale naše hudba se jich umí i dotknout.“ Právě v takových chvílích se utvrzuje v tom, že by měl pokračovat dál. Ostatně kapelu založil…