GLOSA / A máme ji tu zase. Po několika měsících, kdy se nebyla - přinejmenším dost hlasitě - schopna vyjádřit k příměří v Gaze, ani podpořit protesty v Íránu, které tamní režim brutálně potlačuje, se Greta Thunbergová tento týden vynořila v souvislosti s tématem, které je jejímu srdci evidentně bližší. Definitivně tak nemůže být pochyb o tom, že od srpna 2018, kdy jako školačka zahájila před parlamentem ve Stockholmu svou první stávku za klima, urazila švédská aktivistka hodně dlouhou cestu. Směr, kterým se vydala je, mírně řečeno, diskutabilní. Stačí se podívat, co podnikla poslední rok, a s kým se při tom setkala. Dvakrát se pokusila přes Středozemní moře doplout do Gazy se symbolickou humanitární pomocí. Na palubě ji dělali společnost podporovatelé Hamásu a dalších islamistických skupin. Poté, co byla z Izraele deportována domů, odskočila si zablokovat ropnou rafinérii u sousedů v Norsku, čímž jistě potěšila osazenstvo Kremlu. Na severu Švédska se pro změnu připoutala k těžebnímu stroji, který kácel soukromý les v souladu s tamními pravidly, velmi vstřícnými k životnímu prostředí. Zastavením těžby dřeva se majitelka pozemku dostala do finančních problémů. Na veřejnost mezitím začaly pronikat informace o jejích kontaktech s představiteli možná toho nejhoršího, co na světě momentálně existuje. Usměvavá fotka s mezinárodním tajemníkem americké komunistické strany Christopherem Helalim, horlivým podporovatelem islámských teroristů i Putinova tažení proti Ukrajině. Nebo účast na římské demonstraci po boku předsedy Palestinského svazu v Itálii Mohammada Hannúna, jenž byl záhy s dalšími osmi osobami zatčen a obviněn z…