Během čtyř let války na Ukrajině zorganizoval Kreml nejméně 151 hybridních útoků na území evropských zemí. Těmi útoky se myslí vraždy i sabotáže a podobně. Vyplývá to z podrobné analýzy Mezinárodního centra pro boj proti terorismu (ICCT) a projektu Globsec, kterou zveřejnily stránky Nastojaščeje Vremja. Za hybridní útoky považují autoři studie celou škálu aktivit: pokusy o vraždy ruských opozičníků a zběhlých příslušníků tajných služeb, atentát na generálního ředitele německého obranného koncernu Rheinmetall, dále únosy, žhářství, exploze, sabotáže, vandalismus i narušování veřejného pořádku. Jejich cílem je destabilizovat Evropu zevnitř, zatímco ruská armáda pokračuje v otevřené válce na Ukrajině. Rekordní byl rok 2024 s 64 incidenty. Od poloviny roku 2025 do začátku letošního roku přibylo dalších 12 útoků. Podle výzkumníků byl přímo ruskými tajnými službami zorganizován jen jediný případ. V devíti dalších šlo o vykonavatele, kteří s Moskvou měli nepřímé vazby. Nejvíce hybridních operací (celkem 31) směřovalo do Polska. To je podle studie dlouhodobě hlavním terčem, což opakovaně potvrzují i polské bezpečnostní složky. Od poloviny roku 2025 přibylo pět nových případů ve Francii (celkem 20). Litva a Německo mají shodně 15 incidentů, Velká Británie 12 a Estonsko 11. Analýza identifikovala 172 vykonavatelů. Celých 95 procent z nich nemělo žádné předchozí formální kontakty s ruskými tajnými službami a pouze 58 procent tušilo, kdo je ve skutečnosti řídí. Nejčastější národností mezi nimi byli Ukrajinci. Dále šlo o Rusy s evropským občanstvím a o emigranty z Běloruska, Moldavska, Bulharska a Srbska. Přibližně polovina z nich…