Analytik Nicholas Trickett v článku na webu Riddle Russia (Ridl.io) polemizuje s nedávným textem Alexandry Prokopenko v týdeníku The Economist. Ten popisoval ruskou ekonomiku jako horolezce v takzvané „zóně smrti“ nad osmi tisíci metry. Trickett s metaforou souhlasí jen částečně. Podle něj totiž ruské hospodářství vstoupilo do kritické fáze mnohem dříve, než se obecně tvrdí. „Je chybou myslet si, že zóna smrti začala až v roce 2026. Ve skutečnosti začala už v roce 2023,“ píše analytik. Právě tehdy se podle něj nejvíc projevil efekt státních výdajů, které vytvářely dojem konjunktury. „Boom zasel semena pozdější zkázy,“ dodává Trickett. Každý další den války podle Trickettova hodnocení znamená „spalování“ nejcennějšího zdroje země, kterým jsou práceschopní muži. Připomíná i nadúmrtí během covidové pandemie, která Rusko zasáhla před únorem 2022. „Ekonomické tělo se začalo požírat už v roce 2023, jen to zakrývala čísla HDP a nekritická interpretace mzdových dat.“ Rok 2023 přinesl zdánlivý spotřebitelský boom. Rodiny si braly hypotéky, kupovaly byty, auta i domácí spotřebiče. Nominální mzdy rychle rostly a po určitou dobu rostly i reálné příjmy. Tento efekt se však podle analytika vyčerpal nejpozději v roce 2024.„Stačí se podívat na ceny potravin a základního zboží, které tvoří zhruba 40 procent spotřebního koše. Tam inflace ukazuje jiný příběh.“ Ruská centrální banka navíc přiznala, že bydlení bylo v roce 2024 méně dostupné než v roce 2019. Trickett zároveň poukazuje na to, že ani během vrcholu růstu neodpovídaly investice do infrastruktury tempu ekonomiky. Významná část…