GLOSA / Bezpečnost státu se prý neměří procenty HDP, ale „skutečnými schopnostmi“. To zní uklidňujícím dojmem. Zvlášť když žádné skutečné schopnosti nejsou vidět. Zato je vidět, jak se z debaty o obraně stává soutěž o to, kdo si ukousne větší sousto. Když někdo jiný vydělává na granátech, je to pro Babiše problém. Když on vydělává na dotacích, je to pro něj národní zájem. Proč by měl mít někdo jiný zbrojní fabriku, když on chce mít všechno? „Složme se Babišovi na muničku, aby přestal závidět Strnadovi,“ shrnul současný tristní stav rozpočtu na obranu šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Jenže to je principiální nepochopení situace. Tady nejde o muniční továrnu. Tady jde o to, že když někdo jiný vydělává na zbrojení, není to správně. Správně je přece vydělávat na řepce. Nebo ideálně na obojím. „Agrofert & Artillery“ by ostatně mohla být krásnou značkou nové cesty. Takové „Smith & Wesson" po česku. Tank poháněný biosložkou. Ministr obrany nás uklidňuje, že bezpečnost se neměří v procentech HDP, ale skutečnými schopnostmi. To je krásná věta. Asi jako „nehladovím, jen nemám jídlo“. Pokud se bezpečnost neměří procenty, čím tedy? Počtem tanků, které nemáme? Počtem vojáků, kteří čekají na výstroj, zatímco vláda čeká na lepší průzkumy? Obrana prý není pocit. To je pravda. Pocit je to jediné, co zůstane, když obrana není. Premiér s vážnou tváří oznamuje, že Česká republika určitě nenastoupí cestu k 3,5 procenta HDP na obranu. Naší prioritou je prý zdraví spoluobčanů, aby žili dlouho. To je dojemné vyjádření člověka, který je ve…