Ruská vojenská hrozba a ochlazení vztahů s USA přiměly některé severské státy k přehodnocování postojů ohledně rozmístění jaderných zbraní na svém území. V minulých dnech na toto téma promluvili švédští a dánští představitelé. „Pokud by došlo k válce, byli bychom samozřejmě otevřeni čemukoli, co by mohlo zajistit přežití Švédska a švédskou bezpečnost,“ řekl švédský ministr obrany Pål Jonson (Umírnění) veřejnoprávní zpravodajské stanici SR Ekot. Před vstupem Švédska do NATO před dvěma lety se parlamentní strany domluvily na tom, že v době míru nebudou ve Švédsku žádné jaderné zbraně. Obdobná dohoda o tom, co by platilo v případě války, však momentálně neexistuje. Otevřenost k rozmístění jaderných zbraní na švédském území v době války vyjádřil ve čtvrtek ministr obrany Pål Jonson. „Pokud by došlo k válce, byli bychom samozřejmě otevřeni čemukoli, co by mohlo zajistit přežití Švédska a švédskou bezpečnost,“ řekl ministr. Během únorové debaty v parlamentu tuto myšlenku nadnesli Švédští demokraté (druhá nejsilnější strana podporující současnou středopravicovou vládní koalici, pozn. red.), kteří mluvili o potřebě mít jaderné zbraně na švédské půdě v případě, že se země ocitne v „šedé zóně“ mezi válkou a mírem. „Zvýšilo by to odstrašující účinek proti Rusku,“ řekl mluvčí Švédských demokratů Aron Emilsson. Na dotaz, zda se teď Švédsko v takové situaci nachází, odpověděl: „Ano, začíná to tak vypadat.“ Premiér Ulf Kristersson (Umírnění) uvedl, že se Švédsko prostřednictvím NATO účastní „všech diskusí, včetně těch v Evropě, které se točí kolem jaderných zbraní“. Jeho stranická kolegyně,…