NÁZOR / Po expertech na covid, palestinský konflikt a banderovce se teď vyrojí znalci Íránu. Bylo by zbytečné jejich řady rozšiřovat. Americký útok na Írán pojmenovaný „Operace Epic Fury“ by nám ale mohl připomenout některé nepříjemné následky vojenských intervencí, které už známe. Donald Trump sliboval „Ameriku na prvním místě“ a žádné nové války. Teď riskuje eskalaci, která by mohla destabilizovat Blízký východ a zasáhnout Evropu. V sociologii se tomu říká „nezamýšlené důsledky“. Tím se chce říct, že dobré úmysly vedou někdy k (více či méně) nečekaným jevům, někdy i katastrofám. Viděli jsme to v Afghánistánu a Iráku, kde USA svrhly režimy, ale nedokázaly zvládnout následný chaos. Po útocích z 11. září 2001 USA rychle svrhly afghánský Taliban, ale 20 let války přišlo na biliony dolarů a velké množství životů. Nakonec všechno skončilo chaotickým stažením v roce 2021. Nezamýšlené důsledky byly viditelné i laikům. Vzestup korupce, posílení teroristických skupin jako Al-Káida a ISIS, velké migrační vlny. Podpora místním milicím vedla k etnickým konfliktům a zneužívání moci. Milice útočily na civilisty, vybíraly daně a oslabovaly centrální vládu. V Iráku to bylo podobné. Invaze v roce 2003 svrhla Saddáma Husajna. Následovala občanská válka, vzestup ISIS, korupce a nestabilita. Americká politika „debaasifikace“ (zákaz strany Saddáma Husajna Baas) vyloučila sunnity. Masové propouštění a rozpuštění irácké armády vytvořilo mocenské vakuum. Nezaměstnané a vycvičené ozbrojené síly se staly základem pro povstalecké skupiny a přispěly k vzestupu násilí, včetně vzniku ISIS. Obě…