Ačkoliv slovo prokrastinace některým lidem příliš neřekne, jeho podstatu znají pravděpodobně velmi dobře ze svého života. Snad neexistuje člověk, který by někdy záměrně neodkládal úkoly a místo nich neupřednostnil příjemnější činnosti. Problém ale může nastat, když se z toho stane chronický stav. Zkušená psychiatrička radí, jak s tím zatočit. Prokrastinace je běžnou lidskou reakcí a objevovat se může především u složitých, nepříjemných nebo stresujících úkolů. Jde prakticky o vědomé a často opakované odkládání těchto povinností, které mají jakousi důležitost. Přesto je odsuneme na druhou kolej a raději si ještě prohlédneme sociální sítě, pohovoříme s kamarádem, poklidíme, uvaříme kávu a podobně. Odsunutí náročných úkolů sice poskytne krátkodobou úlevu, ve výsledku ale člověka uvrhne do ještě většího stresu – je toho zkrátka nakonec víc než na samém začátku. Americká psychiatrička Dr. Sue Varmová má ale na prokrastinaci „lék“. Radí, abyste si zkusili položit dvě základní otázky přesně v momentě, kdy jste odhodlaní něco odkládat. Jsou jimi „Jak vypadá dokonalost?“ a „Jak vypadá hotovo?“. Právě tehdy si můžete uvědomit, že úkol nemusí být splněn dokonale – a že „dost dobré“ je v naprostém pořádku. Dr. Sue Varmová také podotýká, že právě touha po dokonalosti bývá jednou z nejčastějších brzd akceschopnosti. Proto doporučuje soustředit se na zvládnutelný cíl, nikoli na nereálnou představu „perfektního výsledku“. „Dokonalost je nepřítelem dobrého,“ dodává. Jinými slovy – stačí být dost dobrý, ne nutně nejlepší. A jak začít v praxi a vyhnout se prokrastinaci? Doktorka v první řadě radí spojit povinnost s něčím příjemným. K práci si tak pusťte třeba svou oblíbenou hudbu, nebo…