Profesor Šanghajské univerzity a odborník na čínsko-západní vztahy Hu Chunchun uvedl pro Berliner Zeitung, že Čína má s Íránem dobré vztahy, ale kvůli ropě by neválčila. Necítí ani žádnou potřebu nějaké zemi pomáhat.  "Vojenský zásah je vyloučený," řekl odborník serveru Berliner Zeitung. K čínské zahraniční politice vojenské akce tohoto typu nepatří. Čína podle něj nechápe sebe sama jako aktéra, který zasahuje do vojenských konfliktů mimo svůj vlastní region.   Diplomacie je ale něco jiného. Čína má s Íránem takzvané “rozsáhlé strategické partnerství”. Tyto dohody bychom ale neměli přeceňovat, protože Čína nemá klasické spojence v evropském smyslu slova. Partnerství pro Čínu znamená hlavně výhodnou ekonomickou či technickou spolupráci. Země necítí povinnost někomu pomáhat.  Čína pravidelně zdůrazňuje své přání „spravedlivějšího mezinárodního řádu“. V jaderné otázce se Čína vždy jasně zasazovala o diplomatické řešení, o rozhovory mezi konfliktními stranami a mezinárodní dohled. Válku tedy slovně odsoudí, ale více neudělá.  “Situace je velmi nepřehledná. Nevíme přesně, jaké cíle USA a Izrael ve skutečnosti sledují. Pokud již nejde primárně o jadernou otázku, ale o změnu režimu, vyvstává zásadní otázka: Lze změnu režimu dosáhnout pomocí cílené vojenské operace v krátkém časovém horizontu?” pochybuje expert.   Zkušenosti z Iráku nebo Aghánistánu nám jasně ukazují, že může být lehké svrhnout diktátora, ale je velmi těžké zavést a udržet demokracii.   “Pokud se podíváme na jednotlivé válčící strany, vidíme různé priority. Pro íránský režim jde nyní o přežití. Za těchto okolností ztrácí otázka raket svou dřívější logiku pro jednání. Na izraelské straně je třeba rozlišovat mezi Státem Izrael a Netanjahuovou vládou. Vláda…