V souvislosti s útokem Izraele a USA na Írán se hovoří o odvetných opatřeních Teheránu. Opět se tak dostává na přetřes i možnost uzavření strategicky důležitého Hormuzského průlivu. I když vysoce postavený představitel Islámských revolučních gard prohlásil, že průliv je uzavřen, americká televize Fox News to vyvrátila. Jaké dopady by měla blokáda průlivu pro svět i Českou republiku? Hormuzský průliv spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Denně jím prochází přibližně pětina světové produkce ropy a významná část zkapalněného zemního plynu. V roce 2024 jím podle portálu The Times of Israel proudilo v průměru 20 milionů barelů ropy denně. Pro řadu zemí, například Čínu, Japonsko či Indii, představuje klíčový energetický uzel. Katar je na průlivu přímo závislý, protože jím prochází téměř veškerý vývoz katarského zkapalněného zemního plynu (LNG). Více než 80 procent ropy a plynu přepravovaného tímto průlivem směřuje na asijské trhy. Uzavření tak důležité dopravní tepny Íránem by logicky znamenalo prakticky okamžitě tvrdé celosvětové ekonomické dopady. Už samotná hrozba obvykle vyvolá růst cen a nejistotu. Blokáda průlivu by způsobila skokový nárůst ceny ropy. Hovoříme řádově o desítkách procent během několika dní. Zdražily by prudce benzín a nafta, elektřina a plyn. Vyšší ceny energií se pak obvykle rychle promítnou i do jiných oblastí, jako je doprava, potravinářství či stavebnictví. To vše by mělo za následek další negativní ekonomické jevy jako inflaci, zpomalení hospodářského růstu, které by vedlo k nižší kupní síle obyvatelstva. Nejvíce ale by íránský krok zasáhl ty země, které jsou silně závislé na dovozu z Perského…