KOMENTÁŘ / Hned úvodem připomeňme, že ruský diktátor Vladimir Putin označil zabití Alího Chameneího a členů jeho rodiny při americko-izraelském útoku na Írán za cynickou vraždu, porušující normy morálky a mezinárodního práva. Praví se to v jeho vyjádření soustrasti íránskému prezidentovi Masúdovi Pezeškjánovi. Jenže pokud jde o bojové akce, nic jiného jsme od Putina ani očekávat nemohli – jeho země totiž na vývoj tohoto konfliktu nemá skoro žádný vliv. Proto je nucena mu jen bezmocně přihlížet a planě moralizovat. Rusko se přitom dlouho chovalo jako nejbližší spojenec Íránu, což dokládala úzká spolupráce například ve vzájemných dodávkách zbraní. Potvrzují to přinejmenším tisícovky íránských dronů Šáhid, poskytnutých počátkem války Ruska proti Ukrajině, a následná pomoc při zahájení jejich licenční výroby v samotném Rusku. Do Íránu naopak směřovaly a vlastně dál směřují například cvičné proudové letouny JAK-130, rakety krátkého doletu či přenosné protivzdušné raketové systémy Verba. V počáteční fázi bojů, které by podle Donalda Trumpa měly skončit „do čtyř týdnů“, začalo být jasné, že Rusku tento vývoj způsobí značné problémy. Zejména v roce 2022 Moskva do Islámské republiky investovala mnoho sil a prostředků. Ještě pár dnů před vypuknutím konfliktu íránský velvyslanec v Moskvě nadšeně líčil, jak se v roce 2024 Rusko stalo největším zahraničním investorem v Íránu, pravda, aniž upřesnil, o jaký finanční objem se jedná. Už rok předtím ale Moskva do íránské ekonomiky vložila 2,7 mld USD a k tomu přislíbila investice do íránského ropného průmyslu dokonce ve výši kolem 8 mld. V Islámské republice přitom už funguje Rusy vybudovaná jaderná elektrárna v Búšehru, která se dále dostavuje. Kromě…