NÁZOR / V pondělí Francie oznámila, že si chce pořídit více jaderných zbraní a do hlubšího dialogu ohledně evropského odstrašení tohoto typu přizvala několik dalších zemí. Zvláště v případě Švédska, které na to kývlo, se jedná o nebývalý posun. Ještě před dvěma lety šlo totiž o zemi s neutrálním statusem. Dvaatřicátým členem NATO se oficiálně stalo až 7. března 2024. Důvod, proč přihlášku do aliance podalo, je všeobecně známý – sílící hrozba ze strany Ruska v souvislosti s jeho otevřeným vpádem na Ukrajinu. Stát, který se ke spojencům přidal až jako poslední, teď ale může jít lecjakým mazákům příkladem. Nejspíš si na rozdíl od nich váží dobrého bidla a dává to patřičně najevo. Neskutečnou podporou Ukrajiny počínaje a investicemi do vlastní i spojenecké obrany konče. Nyní se Švédsko s vervou sobě vlastní chopilo další výzvy. „V rozhovorech půjde o to, jak by francouzské jaderné zbraně mohly přispět k jasnějšímu společnému odstrašení v Evropě, aby žádná cizí mocnost neměla ani pomyšlení na to na nás zaútočit," vysvětlil ve videu na sociálních sítích premiér Ulf Kristersson. „Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje již pátým rokem. Posílení společných obranných kapacit v Evropě nebylo od druhé světové války naléhavější než právě teď,“ dodal s tím, že alianční a transatlantická spolupráce zůstává i nadále základním kamenem evropské bezpečnosti. Občany ujistil, že stále platí to, s čím jeho země vstupovalo do NATO: V době míru nebudou na švédském území žádné jaderné zbraně. Na druhou stranu je podle něj nutné v nejistém světě krok…