KOMENTÁŘ / Chcimíři se neobjevili až během války Ruska proti Ukrajině, ale nejsou tu ani odedávna. Chcimírství vyhřezlo v plné síle během třicátých let 20. století, kdy hlásalo mír za každou cenu, čímž oslabovalo evropské demokracie ve prospěch fašismu, bolševismu a nacismu. Obětí této politické perverze se stalo v letech 1938–1939 i Československo. Nebezpečný fenomén popsal trefně roku 1941 francouzský filosof Julien Benda a označil ho jako falešný pacifismus. Jenže Evropané se nepoučili a dělají stejnou chybu, která může opět zničit svobodu a demokracii. Když v dubnu 1941 dopisoval Julien Benda svůj apelativní esej „Velká zkouška demokracií“, svobodná Francie jakožto demokratická parlamentní republika už neexistovala. Během května a června 1940 ji rozdrtilo Hitlerovo nacistické Německo v bleskové válce a okupovalo její významnou část včetně Paříže. Zbytková Vichistická Francie v čele s maršálem Pétainem fungovala jako loutkový stát kontrolovaný Berlínem. Na jejím území, ve starobylém městě Carcassonne, žil v ústraní právě Julien Benda a promýšlel důvody pádu francouzské demokracie. Filosof, který se hlásil ke křesťanskému univerzalismu, volal mimo jiné po sjednocení evropských států na principech liberální demokracie a právního státu. Mír za každou cenu? Podle Bendy, jenž svůj esej publikoval v červenci 1942 v americkém New Yorku, by mělo být především jasné, že demokracii je nutné bránit. Francie a vlastně i celá Evropa podlehly Hitlerově válečné mašinerii proto, že jejich společnosti ochořely „falešným pacifismem“, jak to Benda tvrdě pojmenovává. Tato podivná ideologie se totiž snažila vnutit demokratům představu, že je třeba se „stavět proti každé válce, obranné právě tak jako útočné“. Benda to klasifikuje jako „doktrínu integrálního pacifismu“, jehož…