Prodlužování války na Ukrajině zasadilo reputaci ruského prezidenta Vladimira Putina na domácí půdě těžkou ránu, domnívá se estonský vojenský historik Jüri Kotšinev. Ve svém článku pro deník Postimees uvedl, že současné Putinovo prezidentské období je pro jeho administrativu nejobtížnější. „Prezident dosud neměl možnost předvést lidem ani politické elitě slavná vítězství z bojiště ukrajinské války,“ napsal Kotšinev. Domnívá se, že tlak na Putina zevnitř sílí, zatímco jeho manévrovací prostor se zužuje, protože v očích kremelských válečných jestřábů je „mírumilovný“ prezident nežádoucí. „To neznamená pád současného režimu ani masivní protesty. Vnitřní rozpory v Rusku se však vyostří a Putinův osobní vliv klesne, zatímco role ruské politické elity vzroste.“ Jako jeden z nejvýznamnějších důsledků války Kotšinev zmiňuje proměnu kremelské vládnoucí elity v jestřábí sílu. Podle něj se v Rusku stále více dere k moci takzvaná válečná strana. „Putinova osobní role na vrcholu současné mocenské struktury v Rusku je nahrazována mocí politických jestřábů v jejích nejvyšších patrech a zuřivým nacionalistickým válečným štvaním na nejnižší úrovni,“ domnívá se Kotšinev. Kritici Ruskem vyvolané války byli podle něj umlčeni a na různých úrovních moci panuje v současné době "hurá" vlastenecká atmosféra. „Když k těmto válečným jestřábům přidáte velký počet navrátilců z ukrajinské fronty, kteří chtějí pokračovat v tom, co se v posledních letech naučili a co dělali, představuje tato masa válečných ideologů a vojáků velkou hrozbu pro současný režim jednoho muže. Putin s tím musí počítat.“ Vojenský historik si myslí, že…