ANALÝZA / Donald Trump mohl mít oprávněný pocit, že se svými cly vlastně nakonec vyhrál. Většina hlavních obchodních partnerů včetně EU a Japonska ustoupila a přijala clo ve výši 15 procent a zároveň zrušila cla na americké produkty. Trhy, vyděšené jeho ohlášenými sazbami z 2. dubna tohoto roku, reagovaly spíše pozitivně. Jenže teď to vypadá, že se začínají naplňovat některé predikce ohledně negativních krátkodobých dopadů Trumpovy obchodní politiky. Nejvíce varující budou pro prezidenta dvě čísla. Tím prvním je inflace, která z velké části Trumpovi pomohla k návratu do Bílého domu. Slibu, že ceny spadnou, tedy že přijde deflace, snad nemohl nikdo věřit, nicméně nárůst cen teď opět zrychluje. Od dubna se meziroční inflace vyšplhala z 2,4 procenta na červnových 2,8. Tahounem je přitom zboží, které Spojené státy dovážejí. Zatímco ceny celkově meziměsíčně vzrostly o 0,3 procenta, tak u nábytku to bylo 1,3, u domácích spotřebičů 1,9 a u počítačů 1,3 procenta. Trumpova cla tak začínají dělat to, co vyšší daně obvykle dělávají, zdražují zboží, na které jsou uvalené. A to je nejspíš jen předkrm toho, co přinese citelné zvýšení sazeb v srpnu. Druhým varovným znamením je v pátek zveřejněná zpráva o zaměstnanosti. Ekonomika Spojených států v červenci dokázala vytvořit jen 73 tisíc pracovních míst, což je hluboko za očekáváním. Nezaměstnanost tak mírně vzrostla na 4,2 procenta. Ještě horší pro prezidenta je, že počet pracovních míst ve výrobě se snížil už třetí měsíc po sobě. Právě výrobnímu sektoru přitom cla měla podle prezidenta pomoci nejvíce. Chaos dobrý…