ROZHOVOR / „Možná si lidé nesou jakousi vykořeněnost do dalších sídel. Možná z toho vzniká jakási nevraživost či nedůvěra ke státu,“ říká v rozhovoru pro FORUM 24 uznávaný autor historických knih, vydavatel a ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět. V těchto dnech mu vychází v edici Průvodce nová kniha zaměřená na obce, které na území Čech, Moravy a Slezska zanikly od konce druhé světové války. Proč jste po knihách o krvavých událostech našich dějin najednou změnil tak trochu téma? Nezměnil jsem téma. Zánik obcí nebo částečný zánik obcí v Československu po roce 1945 souvisí s těmi dějinnými procesy, o které se běžně zajímám. Tedy s koncem války, s vyháněním německého obyvatelstva, ale souvisí to už i s vyháněním českého obyvatelstva v roce 1938. Navíc to samozřejmě souvisí s nástupem komunistického režimu, s budováním hraničního pásma, s takzvaným bojem proti narušitelům, s pohraniční stráží, s vytvářením vojenských prostorů. Takže není to úkrok mimo téma, byť částečná odbočka to je. Neříkám, že je to úplně úkrok stranou, nicméně je to podstatné rozšíření. Vždyť tam patří i obce, které ustoupily třeba těžbě uhlí nebo vzniku přehrad. Ano, další vrstvou jsou obce zlikvidované v sedmdesátých či osmdesátých letech, především kvůli těžbě hnědého uhlí nebo kvůli budování průmyslových komplexů. Jsou tam obce, které zanikly při budování a napouštění přehradních nádrží. Ale tohle všechno souvisí s historickou proměnou krajiny. To, že někde zanikne obec, je samozřejmě fatální pro tamní obyvatele, ale krajinu to často z dnešního pohledu změní k lepšímu. Kdyby nezaniklo v okrese Český Krumlov přibližně 450 lokalit, tak tam…