KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Poslední dny se v povolebně rozjařeném Česku nesou ve znamení zatvrzelého reptání rodící se vládní koalice vůči existujícímu návrhu státního rozpočtu na příští rok, který na konci září schválila Fialova vláda. Tento zákon je jednak předmětem formálně bizarní tahanice o jeho doručení do Sněmovny, ale i čím dál umanutější kritiky toho, kolik v něm údajně „chybí“ peněz. Problém je v tom, že chybějící peníze v rozpočtu jsou cosi jako sebepotvrzující konstatování, potažmo proroctví. V každém rozpočtu musí, z podstaty věci, vždy chybět nedefinovatelně enormní balík peněz, neboť požadavky na výdaje státu jsou prakticky také vždy neomezené...