Europoslanci ve středu při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku. Evropský parlament ve středu hlasoval o všech třech legislativních návrzích, které s půjčkou souvisejí. Pro návrh na pozměnění víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 hlasovalo 490 europoslanců, proti bylo 130 a zdrželo se 32. Nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky podpořilo 458 členů Evropského parlamentu (EP), proti bylo 140 a zdrželo se 44 europoslanců. A změnu nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu schválilo 473 europoslanců, nesouhlasilo 140 a zdrželo se 32 členů EP. Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v hodnotě 90 miliard eur odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie, která značnou část blokovaného ruského majetku kontroluje a která se obávala důsledků případných ruských protestů u soudu. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů Kč) zmrazených ruských aktiv v EU se jich 180 miliard eur nachází právě v Belgii. Na půjčku pro Ukrajinu si EU půjčí na finančních trzích a bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Dvě třetiny financí, tedy 60 miliard eur, má podle materiálů evropských institucí pokrýt obranné a…