GLOSA / Petr Macinka je nezkušený a o zahraniční politice nic neví. Pak není divu, že bagatelizuje zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pravidelně předával Moskvě obsah uzavřených jednání EU. Podle Macinky jde o útok levicových médií na Orbánův Fidesz před volbami. Je to pohodlné vysvětlení a zcela ignoruje kontext posledních let, bez kterého celou kauzu nelze pochopit. Připomeneme jednu kauzu, která je pro kolaborantský režim Viktora Orbána příznačná. Investigativní web Direkt36 v březnu 2022 zdokumentoval, že ruské tajné služby měly prakticky neomezený přístup k informačním systémům maďarského ministerstva zahraničí, tedy toho resortu, jehož šéfem je právě Szijjártó. Maďarská opozice tehdy volala po jeho rezignaci a označila situaci za potenciální velezradu. Vládu pojmenovala jako Putinova trojského koně v Evropě. Orbánova vláda to odbyla slovy: „Na lži z volební kampaně nebereme ohled.“ A Szijjártó? Ten si přijel do Moskvy pro Řád přátelství od Sergeje Lavrova ještě dříve, než věc praskla, totiž 30. prosince 2021. Přitom podle zjištění Direkt36 o ruském hackingu svého resortu věděl již tehdy, když si šel při vyznamenání podat ruku s Lavrovem. Řád samozřejmě dodnes nevrátil. Tohle je muž, kterého Macinka brání před „nevěrohodnými zdroji“. Buď český ministr zahraničí tyto skutečnosti nezná, takže je otázka, jestli je kvalifikován komentovat evropskou bezpečnostní politiku, nebo je zná a přesto se rozhodl Szijjárta hájit. Obojí je znepokojivé. Ruský Řád přátelství se neuděluje za nic. Je otázka, jako důvěryhodnost si zaslouží naši přátelé přátel Kremlu.