Gottwald nechtěl kopírovat Moskvu, alespoň zpočátku, říká v rozhovoru historik Juraj Benko

HISTORIE / Komunismus zapustil v českých zemích i na Slovensku hluboké kořeny. KSČ vznikla v roce 1921 a zejména po únorovém převratu 1948 negativně ovlivnila život statisíců lidí. Deník FORUM 24 oslovil historika a specialistu na dějiny 20. století PhDr. Juraje Benka, Ph.D. ze Slovenské akadémie vied (SAV) a zeptal se ho mimo jiné na to, čím byl komunismus pro mnoho lidí tak přitažlivý. Dále nás zajímalo, jestli má komunismus co říct i po více než sto letech, nebo už je mrtvou ideologií. Více informací nabízíme v rozsáhlém interview. Komunismus v českých zemích a na Slovensku zapustil už od 20. let pevné kořeny. Čím si vysvětlujete, že KSČ byla pro mnoho lidí tak přitažlivá? Ve volbách získávala v meziválečné republice stabilně okolo 10 %. Je třeba si uvědomit, že jedna generace zažila dvě války prakticky krátce po sobě a právě komunisté hlásali, že toto kolo hrůz neskončí, dokud nepadne systém diktatury buržoazie, jak nazývali parlamentní demokracii. V Československé republice však existovaly i další rozpory, které generovaly hněv a protest. Na periferiích mnohonárodnostního státu například získával komunismus nemálo hlasů mezi etnickými menšinami. Nezanedbatelný vliv měl mezi mladou generací napříč sociálními vrstvami. Vedle toho všeho zde silně působil idealizovaný obraz Sovětského svazu. Podněcoval až náboženskou představivost nejen mezi nižšími sociálními vrstvami, ale i mezi inteligencí. Informace byly rozporuplné a každý si do stále tajemné země na východě promítal část svých nenaplněných tužeb a očekávání. Existovaly nějaké zásadní rozdíly mezi budováním komunistického hnutí v českých zemích a na Slovensku? Bylo to dáno…

Go to News Site