Komunistický únos s nádechem rizika. Bývalý ministr průmyslu Laušman se musel veřejně ponížit

HISTORIE / Bohumil Laušman byl výraznou tváří poválečné sociální demokracie. Po roce 1945 zastával důležitou funkci ministra průmyslu. O tři roky později se však jeho politická pozice velmi rychle zhroutila. Uchýlil se do exilu, jenže Státní bezpečnost StB (StB) ho vypátrala a unesla zpět do Československa. Byl poslancem, ministrem, předsedou sociální demokracie, nakonec zemřel za ne zcela vyjasněných okolností. Bohumil Laušman se po roce 1945 ocitl ve víru vysoké politiky, kde však pobyl jen krátce. Na podzim 1947 převzal vedení sociální demokracie po Zdeňku Fierlingerovi, prokomunistickém agentovi, který se už v roce 1941 sám nabízel Sovětům. Za Fierlingera proti Laušmanovi Taková personální rošáda se ovšem vůbec nezamlouvala komunistům, kteří dělali vše pro to, aby se Fierlinger na post předsedy zase vrátil. Budoucí hrobník sociální demokracie byl podle nich jako jediný spolehlivou zárukou spolupráce obou těchto stran. Naopak pod Laušmanem by se sociální demokraté mohli spojit s demokratickým blokem a komunisty na politické scéně izolovat. Mocenský zvrat v únoru 1948 přinesl i nové pořádky v sociální demokracii. Nerozhodný Laušman byl odstaven a stranické otěže znovu převzal zrádný Fierlinger. Nicméně Laušman za to, že vyklidil pozice, se dostal do vlády, kdy byl jedním z náměstků. Později se stal ředitelem Slovenských elektráren v Bratislavě. Zatím nepřemýšlel o emigraci, nicméně po pohlcení sociální demokracie komunistickou stranou a politických procesech s komunistickými oponenty, se začala smyčka kolem něho utahovat. Poté, co byl zatčen jeho zeť Jaromír Nechanský a v roce 1950 popraven, emigroval do Jugoslávie. Později se uchýlil do Rakouska. Byl tam sám a bez…

Go to News Site