Klaus je jako Děd Vševěd. Rád by udílel rady, jenže už jen loví trpaslíky na škvarky a vařenou bramboru

GLOSA / Kdykoli se Václav Klaus znovu přihlásí o slovo, člověk si říká, jestli to je osobní terapie starce, který už poznal, že jeho život byl „falešný a prázdný“, nebo jen plkání, aby si dokázal, že o jeho moudra ještě někdo vůbec stojí. Vždyť už vlastně nikoho kromě pár zoufalců nezajímá. Hlavně však potřebuje ujistit sám sebe, že svět, který on pomáhal stvořit, dával větší smysl. Protože byl přece jednodušší. Tentokrát si bývalý prezident v rozhovoru pro Parlamentní listy vybral jako terč Zdeňka Svěráka. Autora, herce, cimrmanologa, člověka, kterého si většina národa spojuje s inteligentním humorem, laskavostí a jazykovou hravostí, tedy něčím, čeho se právě Klausovi absolutně nedostává. Podle Klause je ale Svěrák „symbol komunistického režimu“. Označí tento vrtošivý stařík, který byl nejvyšším českým představitelem, příště za agenta minulého režimu třeba Večerníčka? Možná ho Zdeněk Svěrák irituje tím, že si je Klaus vědom, že se stále více podobá onomu sklerotickému Dědu Vševědovi z Cimrmanovy pohádky Dlouhý, široký a krátkozraký. Takový nanicovatý šmudla, který rád mudruje, ale přitom plácá nesmysly. „A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci. Ty potvory vám vlezou všude. A strašně rychle se množí. Já je chytám. Zrovna včera jsem chytil dva. Jednoho na vařenou bramboru a druhého na škvarek. Mám na ně takové zařízení, jestli vás to zajímá, já vám ho ukážu. Sem dám návnadu. A jak on tady šmejdí takhle kolem, tak ho najednou ta vůně praští přes nos. On zavětří a začne hledat, kudy by se k té dobrotě dostal. Vidí lávku a šup na ni. A teď…

Go to News Site