Válka s Íránem devastuje země Perského zálivu. Její ukončení si přesto nepřejí

KOMENTÁŘ /Měla to být oáza luxusu a bezpečí pro turisty i zámožné „expaty“ z celého světa. Právě tuto pověst si dlouhá léta budovaly státy Perského zálivu v čele se Spojenými arabskými emiráty, ve kterých se nachází Dubaj. Pak ale přišel šok: 28. února začala americko-izraelská intervence v Íránu, kterou okamžitě následovala masivní odveta proti státům v celém širším regionu. Cílem sice zprvu měly být americké vojenské základny, záhy však začaly balistické rakety a drony dopadat i na hotely, letiště, přístavy nebo zařízení spojená s těžbou a vývozem ropy a zemního plynu. Íránské útoky zároveň uzavřely Hormuzský průliv, který země Zálivu představoval klíčovou trasu pro export fosilních paliv. Oáza bezpečí se tak najednou proměnila v past, ve které uvízly statisíce turistů, zahraničních pracovníků i lidí, kteří si v oblasti zakoupili nemovitost nebo do něj přesunuli podnikání. A zatímco velkou část uvíznutých turistů se od té doby podařilo dopravit domů, pokračující válka s Íránem nadále devastuje hospodářství států v Zálivu a vyvolává otazníky nad budoucností překvapivě nebezpečného regionu. Iluze bezpečí Není žádným tajemstvím, že oblast Perského zálivu ve druhé polovině 20. století pohádkově zbohatla díky vývozu ropy a zemního plynu. Z tohoto vývoje profitovaly nejen rozvětvené rodiny místních monarchů, ale i původní málo početné obyvatelstvo, které mohlo žít v luxusu, zatímco běžný provoz hospodářství zajišťovaly miliony přistěhovalců pracující často v otřesných podmínkách. Závislost na těžbě fosilních paliv však ve vládnoucích vrstvách dlouho vyvolávala obavy a snahu o ekonomickou diverzifikaci a větší soběstačnost ve strategických oblastech. Řešením této závislosti měly být…

Go to News Site