FORUM 24
KOMENTÁŘ / V některých debatách či podcastech se stala módou hra na vyváženost, zatímco objektivita jde stranou. Poměrně často v nich nejde o fakta či zasvěcené komentáře vycházející z hlubší znalosti reality, nýbrž o leckdy až křečovitou snahu, aby si diváci či posluchači nemysleli o debatujících či moderátorech cosi méně lichotivého, protože ti potřebují svých deset tisíc abonentů, aby jim zaplatili složenky. Proto si kupříkladu v rozhovorech hrají moderátoři na protistranu, a kladou hostům stejné otázky, které by kladli jejich odpůrci. To je čirá vyváženost, která ovšem v tomto případě má se snahou o objektivitu málo společného. Chci poděkovat všem podcasterům, kteří svou práci dělají s otevřenou myslí a zvednutou hlavou. Staré známé věci Napřed se chci omluvit, že na tomto místě budu opakovat staré známé věci, leč je toho bohužel třeba. I my novináři zapomínáme nebo nemáme čas a sílu na to, co by mělo být všední součástí naší práce: promýšlení dění a věcí až pod povrch. Potkávám příliš mnoho absolventů společenských věd, domnívajících se kupříkladu, že výraz ideologie pokrývá prakticky cokoli, k čemu se pojí nějaké ideje. Ideologie však kromě jiného obsahuje návod na spásu světa (komunismus a fašismus v první řadě, dnes třeba MAGA či putinismus), kdežto principiální vyznávání souboru idejí se nazývá idealismus (což se nedá vždy volně zaměňovat se stejnojmenným filozofickým směrem). Objektivitou mám na mysli snahu o popsání dění tak, jak se skutečně odehrálo, a popsání věcí tak, jaké doopravdy jsou – minimálně jde o ideál, k němuž se lze vztahovat. Vyváženost spočívá v umožnění každému politickému názoru, aby mohl přiměřeně zaznít ve veřejném prostoru.
Go to News Site