Benzin levnější nebude, zastropování je chyba. Ekonom Musil popsal drsný scénář pro Česko

ROZHOVOR / Krize na energetických trzích, kterou vyvolala válka Spojených států a Izraele s Íránem, silně dopadá na peněženky lidí po celém světě. A konec je – alespoň prozatím - v nedohlednu. Hormuzský průliv je stále prakticky uzavřen, ropná produkce na Blízkém východě je výrazně omezena a návrat do normálu tak může realisticky trvat i několik měsíců. Co tato situace znamená pro naši ekonomiku? A co s tím může dělat vláda? Jsme na podobnou krizi vůbec připraveni? Na tyto a další otázky se deník FORUM 24 zeptal Petra Musila, člena Národní rozpočtové rady.  Energetická krize může být horší, než si dokážeme představit, varoval německý kancléř Merz a dodal, že pokud se válka bude protahovat, bude to pro evropskou ekonomiku znamenat zátěž „stejně těžkou, jakou jsme nedávno zažili během pandemie covidu nebo na začátku války na Ukrajině”. Dá se v tuto chvíli odhadnout, zda bude situace spíš krátkodobý šokem, nebo začátkem dlouhé strukturální krize? Absolutně nedá. Všechno závisí na tom, jak dlouho konflikt s Íránem, respektive neprůjezdnost Hormuzského průlivu potrvá. Čím déle bude problém s tím, aby se ropa z Perského zálivu dostávala na globální trh, tím déle potrvá její vysoká cena a tím více se to propíše do zvýšené inflace a pomalejšího hospodářského růstu světové ekonomiky. Realita je taková, že nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední dva týdny zdražil o 3,66 koruny na průměrných 41,36 Kč za litr a nafta o 6,29 koruny v průměru na 48,08 Kč za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu téměř o osm…

Go to News Site