Trump na východě narazil. Tallinn žádá jasná pravidla, Varšava odmítla oslabit svou obranu přesuny Patriotů

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur vyjádřil znepokojení nad nečitelnou komunikací přicházející z Bílého domu ohledně budoucnosti a fungování Severoatlantické aliance. Podle Tallinnu, který patří k nejaktivnějším zastáncům posilování východního křídla NATO, jsou současné požadavky administrativy Donalda Trumpa vůči evropským spojencům nejasné a komplikují strategické plánování obrany kontinentu. Estonsko přitom dlouhodobě plní i překračuje stanovené limity výdajů na obranu, přesto nyní naráží na komunikační bariéru při snaze o koordinaci dalších kroků se Spojenými státy. Tento komunikační šum potvrzuje i aktuální roztržka mezi Washingtonem a Varšavou. Polsko oficiálně odmítlo neformální žádost Spojených států o přesun jedné ze svých dvou operačních baterií systému Patriot na Blízký východ. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz zdůraznil, že tyto systémy slouží výhradně k ochraně polského nebe a východního křídla aliance. Podle Varšavy je v době pokračující ruské agrese na Ukrajině nemyslitelné oslabovat vlastní protivzdušnou obranu ve prospěch jiných konfliktů. Napětí v transatlantických vztazích vyvrcholilo v prvních dubnových dnech, kdy Donald Trump v rámci své rétoriky znovu otevřel otázku samotného setrvání Spojených států v alianci. Podle agentury Reuters americký prezident opětovně pohrozil možným vystoupením z NATO, pokud evropští partneři okamžitě a radikálně nezvýší své finanční příspěvky a nepřizpůsobí svou politiku americkým globálním prioritám. Tato prohlášení vyvolala v evropských metropolích vlnu zděšení, neboť zpochybňují základní pilíř kolektivní obrany, který po desetiletí zajišťoval stabilitu na kontinentu. Pro země jako Estonsko nebo Polsko představují tyto výhrůžky existenční hrozbu. Možnost amerického odchodu z aliance nebo faktické oslabení článku o…

Go to News Site