FORUM 24
HISTORIE / Marie Švermová představovala prototyp komunistické revolucionářky. Byla vzornou funkcionářkou, nechyběl jí zápal, chtěla nastolit stejně jako další soudruzi diktaturu proletariátu, čili totalitní moc, kterou halila do vznosných myšlenek sociálně spravedlivé společnosti. Švermová pocházela z chudých poměrů, což mělo velký vliv na to, v jakém hnutí se posléze angažovala. Zapsala se na Právnickou fakultu, stejně jako například Václav Kopecký, ale studium nedokončila. Švermová byla známá jako člověk, který si odříkal. Ve svých pamětech píše, že o ni sice měli zájem muži, ale ona odolávala, měla přece revoluční poslání. Nicméně na fakultě poznala svého budoucího manžela Jana Švermu, s nímž měla dceru Jiřinu. V roce 1921 nejprve vstoupila do sociálnědemokratické mládeže, potom zakotvila v KSČ. V komunistickém hnutí pak zanechala viditelnou stopu. V roce 1925 se stala vedoucí oddělení pro práci mezi ženami, tzv. ženoddělu. O rok později byla vyslána do Moskvy, aby zde studovala Mezinárodní leninskou školu, která byla vnímána mezi komunisty jako prestižní instituce. Musela mít zároveň i důvěru Komunistické internacionály. Právě v této době se seznámila s Klementem Gottwaldem, kterého čekala po V. sjezdu KSČ zářná kariéra. Na tomto sjezdu se poprvé revoluci oddaná žena dostala do ÚV KSČ. Po zákazu KSČ v roce 1938 se uchýlila do Moskvy. Po osvobození už byla Švermová v KSČ známou a uznávanou činitelkou. V prosinci 1945 se dostala do předsednictva ÚV KSČ. Aktivně se po skončení války angažovala v ženském hnutí, stala se odpovědnou redaktorkou Československé ženy. Znala se také s Miladou Horákovou, kterou totalitní režim nechal v roce 1950…
Go to News Site