Rodině sebrali zámek. Maminka si nemohla vzít ani plenky a sunar

Rebel s erbem, tak by se dal charakterizovat Petr Dujka, potomek starého šlechtického rodu Bubnů z Litic. V dětství vyrůstal daleko od aristokratických sálů. Poznal drsnou realitu režimu i výslechy StB, kterou ale nikdy nepřestal záměrně provokovat. Petr Dujka se narodil 31. března roku 1951. Tento příběh se ale začal psát dávno před jeho narozením, v dobách, kdy se v českých dějinách objevil šlechtický rod Bubnů z Litic. Jeho předkové bojovali v napoleonských válkách, podepsali prohlášení české šlechty proti nacismu a hájili čest a nezávislost českého národa.  Jeho rodiče byli Eleonora Dujková, rozená hraběnka Bubna-Litic, a Petr Dujka. „Vzali se v roce 1948. Tatínek byl lesák, pocházel z Valašska. Byl to ohromný rebel. V sedmnácti letech přešel přes Polsko na východní frontu, kde se účastnil všech bojů. Prošel si Duklou, kde byl dvakrát zraněn,“ popisuje. V únoru 1949 komunisté definitivně zkonfiskovali potomkům rodu Bubna-Litic rodové sídlo, zámek v Doudlebech nad Orlicí. Učinili to navíc obzvláště nechutným způsobem. Rodina se tehdy sešla, aby pohřbila pradědečka Petra Dujky, Michaela Bubno-Litice. „Když se maminka vrátila po pohřbu zpátky do zámku, byl už zapečetěný policií, která sledovala zpovzdálí a kontrolovala, jestli někdo do zámku neprojde. Všechny osobní věci jim vyhodili. Maminka s sebou tenkrát měla moji starší sestru Markétu. Ani plínky a sunar si nemohla vzít.“  Od té doby se rodina dívala na zámek už jen z dálky. Rodiče nechtěli, aby Petr a jeho sourozenci vyrůstali se stigmatem, které ukazovalo na jejich původ.  V Čechách v dobrém i ve zlém Otec ve svých rebeliích pokračoval i po komunistickém převratu, převáděl lidi přes zelenou hranici. Dědeček a pamětníkův strýc emigrovali do zahraničí. K tomu jim významně pomohl právě Petr Dujka starší, který našel…

Go to News Site