FORUM 24
Tomio Okamura se na síti X pochlubil dalšími výsledky svého úřadování, přičemž si k tomu vybral své tradiční a oblíbené téma: boj proti domnělým papalášským výhodám. Ve svém videu oznámil, že rázně utnul „luxusní zahraniční cesty“ poslanců a oproti své předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové ušetřil za první čtvrtletí přes dva miliony korun. Zní to jako úderné politické vítězství, při bližším pohledu jde ale spíše o učebnicový příklad politického populismu a marketingu pro sociální sítě. Matematika, kterou Okamura ve videu předkládá, je jednoduchá a na jeho voliče zaručeně funguje. Zatímco za Markéty Pekarové Adamové se podle něj v prvním kvartálu utrácely za sněmovní cesty do zahraničí až tři miliony korun, pod jeho vedením se účet smrskl na pouhých sedm set tisíc. Okamura se tak staví do role přísného hospodáře, který konečně zavřel onu „luxusní cestovní kancelář“, jak s oblibou předchozí praxi nálepkuje. Pro běžného občana, který se potýká s vysokými životními náklady, zní úspora 2,3 milionu korun během tří měsíců nepochybně skvěle. Když se ale na toto číslo podíváme optikou státního rozpočtu, který operuje v bilionech, jde o naprosté drobné. Je to klasická politická kouřová clona. S reálným uzdravením veřejných financí to ale nemá společného vůbec nic. Co už navíc v Okamurově úderném videu nezaznívá, je samotný smysl těchto cest. Zahraniční cesty poslanců – ať už se nám to líbí, nebo ne – nejsou ve většině případů placenou dovolenou v pětihvězdičkových resortech, ale nástrojem parlamentní diplomacie. Budování mezinárodních kontaktů, účast v zahraničních výborech nebo udržování bilaterálních vztahů jsou…
Go to News Site