Zdálo se jim totéž, i když spali stovky kilometrů od sebe. Vědci se neshodují, jak sdílené sny vysvětlit

Bylo to před několika lety. Mladá žena z Hongkongu se jednoho rána probudila s živým snem. Vrátila se do školy ve Spojených státech, kde před lety studovala, a setkala se se svou nejlepší kamarádkou, jako by mezitím neuběhla dlouhá doba. Ještě před snídaní napsala kamarádce zprávu. Odpověď ji zarazila. Kamarádka napsala, že se jí tu noc zdálo to samé — o návratu do školy a o jejich setkání. Šlo o náhodu? Sdílený obsah mozku dvou blízkých lidí? Nebo o něco, pro co zatím nemáme správné pojmy? Sdílené sny, anglicky mutual dreaming nebo shared dreams, jsou fenoménem, který věda dosud ani pořádně nepojmenovala, natož aby nějak jednoznačně vysvětlila. Jde o situace, kdy se dvě nebo více osob probudí a tvrdí, že se jim zdálo to samé. Může jít o shodné místo, postavu, situaci nebo dokonce celý příběh. Nejčastěji k tomu dochází mezi lidmi se silným citovým poutem, jako jsou partneři, sourozenci, rodiče a děti nebo dlouholetí přátelé. Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud se tématem snů a telepatie zabýval už ve své práci z roku 1922. Dospěl k závěru dosti střízlivému a pro Freuda příznačnému. Nedá se to ani dokázat, ani vyvrátit. Jeho žák Carl Gustav Jung šel dál. Přišel s teorií kolektivního nevědomí. To znamená, že máme sdílené vrstvy psychiky, propojující všechny lidi. To přineslo myšlenku, že hranice mezi jedním vědomím a druhým nemusí být tak nepropustná, jak si myslíme. Moderní věda je v tom skeptická. Sdílené sny nejsou uznávaným…

Go to News Site