FORUM 24
Řemeslná textilní produkce se z Česka pomalu vytrácí. Jednou z posledních fabrik, kde na ruční výrobu nedají dopustit je textilka Timo, která vyrábí především spodní prádlo pro ženy. Od roku 1992, kdy se oddělila od značky Triola, ji vede firmu rodina Jiráčkových. Reportáž z litoměřické výroby ukazuje, jak se tradiční řemeslo potkává s modernizací, tlakem trhu i nedostatkem pracovních sil, a proč v Timu stále věří, že perfektně padnoucí prádlo nelze nahradit sériovou produkcí. Vysoká budova se světlou fasádou a nenápadným nápisem Timo je jednou ze tří částí tradiční litoměřické výrobny spodního prádla. I když do fabriky před pár lety pořídili velký střihový stroj, prakticky neexistuje proces, který by nezahrnoval ruční práci. Jakmile vkročíte do výrobny, je to jasné na první pohled. Po celé ploše stojí jeden šicí stroj za druhým. U každého sedí švadlena, která se soustředí na specifický úkol. V zadní části najdete onen velký moderní stroj, na němž se řežou střihy, část na modelování košíčků i stůl na krajky. Ta se totiž v Timu vyřezává ručně. Ročně se zde vyrobí sto tisíc podprsenek a čtyřicet tisíc plavek. Mezi stroji jsou i veteráni. „Třeba tato singrovka ze sedmdesátých let je kovová a pořád ve skvělém stavu. Když se v ní něco pokazí, dá se to jednoduše nahradit. Kvalita novějších šicích strojů oproti tomu značně pokulhává,“ říká Šimon Jiráček, strategický ředitel Tima, když za šumu šicích strojů procházíme výrobou. Naproti střihovému stroji tvarují látky, kterými se potahují koše. „Každý materiál reaguje jinak, takže je to trochu alchymie.“ Výroba takové podprsenky trvá až týden.
Go to News Site