Vše, co jste chtěli vědět o maďarských volbách, ale báli jste se zeptat

Již v neděli se uskuteční hlasování, které na příští čtyři roky ovlivní směřování střední Evropy. Parlamentní volby v Maďarsku představují po dlouhých šestnácti letech první vážnou zkoušku pro autoritářského premiéra Viktora Orbána, kterého by podle průzkumů mohl sesadit mladý opoziční lídr Péter Magyar. Při této příležitosti přinášíme nejdůležitější otázky a odpovědi týkající se tohoto hlasování, které bude mít dopady i na politickou scénu v Česku a na Slovensku. Volby do jednokomorového maďarského parlamentu se konají v neděli 12. dubna, volební systém je přitom proslule kombinovaný. Kombinuje totiž poměrné rozdělení hlasů s jednomandátovými, většinově volenými obvody, ve kterých vítěz bere všechno. V těchto obvodech se vybírá celkem 106 ze 199 poslaneckých mandátů a jsou nakresleny tak, aby zvýhodňovaly vládní stranu Fidesz. V obvodech zahrnujících části Budapešti kupříkladu připadá na jednoho poslance větší počet voličů, zatímco ve venkovských obvodech, kde má historicky převahu Fidesz, je jich až o desítky tisíc méně. Podobně jako v Česku existuje v Maďarsku pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu. Volební právo mají od roku 2014 i statisíce etnických Maďarů žijící na územích bývalého Uherska, tedy zejména na Slovensku, v Rumunsku a Srbsku. Kdo se uchází o hlasy? Maďarským premiérem je už od roku 2010 Viktor Orbán, který tuto funkci letos znovu obhajuje. Orbán začínal v čele liberálních studentských protestů proti komunistickému režimu, později se posunul ke konzervativní a nakonec národovecké, nepokrytě autokratické pravici, a stal se dokonce inspirací pro podobně změřené politiky po celé Evropě i ve Spojených státech. Volba Orbána znamená pokračování dosavadního směřování Maďarska, které se vyznačuje stále větším odporem vůči…

Go to News Site