Dvanáct bodů pro Putina. Maďarsko mělo být k Rusku připoutáno na generace, Orbánovi to nepomohlo

Dlouholeté nadstandardní vztahy s Moskvou a role kremelského emisara v Evropě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi k obhajobě mandátu nakonec nestačily. Přestože se Orbánův režim roky systematicky vzdaloval od západních struktur a budoval s Ruskem strategické spojenectví, poslední zoufalá snaha o ještě těsnější připoutání k Vladimiru Putinovi narazila na odpor voličů. Maďarsko tak uzavírá éru, kdy se Budapešť stala hlavním advokátem ruských zájmů v Evropské unii. Příklon Viktora Orbána k Rusku nebyl žádnou náhlou reakcí na aktuální krizi, ale vyvrcholením dekády trvající politiky „otevírání se východu“. Podle uniklých dokumentů, které zveřejnil server Politico, se však tato spolupráce v posledních týdnech před volbami zvrhla v horečnou snahu pojistit si politickou budoucnost za každou cenu. Oněch dvanáct bodů narychlo připravené „cestovní mapy“ odhaluje plány na hlubokou institucionální provázanost obou zemí. Energetické a průmyslové vazalství Hlavním pilířem zůstala energetika, kde dokumenty potvrdily nejen urychlení dostavby jaderné elektrárny Paks II pod taktovkou Rosatomu, ale i upevnění závislosti na dodávkách od gigantů Gazprom a Lukoil. Nešlo však jen o suroviny. Orbánova vláda s Moskvou dojednala i společné průmyslové projekty, jako je kontroverzní výroba železničních vagonů pro Egypt, na které se měly podílet maďarské firmy spolu s ruským kolosem Transmashholding. Průnik do zdravotnictví a školství Plán počítal s masivním ruským vlivem i v oblastech, které měly zůstat výsostnou doménou suverénního státu. Dohody zahrnovaly společný výzkum v onkologii, podporu farmaceutického gigantu Richter Gedeon na ruském trhu nebo navázání na nákupy vakcín Sputnik V. Školství se pak mělo otevřít ruským studentům skrze rozšířený program Stipendium Hungaricum,…

Go to News Site