FORUM 24
Delší dny většině lidí zlepšují náladu, části populace ale narušují spánek i biologické hodiny. Nejvíce doplácejí takzvané sovy, tedy lidé s pozdějším biorytmem. S příchodem jara a prodlužujícími se dny u většiny lidí ustupují potíže spojené s nedostatkem světla, jako je skleslost nebo únava. Denní světlo totiž podporuje tvorbu serotoninu, který hraje klíčovou roli při regulaci nálady. Ne všichni z něj ale těží stejně. Pro popis rozdílů mezi lidmi se používá označení „skřivani“ a „sovy“. Skřivani vstávají brzy a fungují nejlépe ráno, zatímco sovy (večerní typy) usínají později a nejvíce energie mají večer. Právě sovy se dostávají do největších problémů. „Večerní typy se často dostávají více do nesouladu se svým vnitřním rytmem. Silné večerní světlo může potlačovat a oddalovat noční nárůst melatoninu,“ vysvětluje lékař a spánkový výzkumník Jonathan Cedernaes z Uppsalské univerzity. Sovy trápí „sociální jet lag“ Dlouhodobé výzkumy naznačují, že sovy jsou citlivější na večerní světlo, které posouvá usínání. Jejich přirozený rytmus se pak dostává do konfliktu s běžným režimem práce nebo školy. Výsledkem je takzvaný sociální jet lag – neustálé posouvání spánku mezi pracovními dny a víkendy, podobné práci na směny. Kombinace nedostatku spánku a narušeného rytmu má negativní dopady například na metabolismus. Situaci může zhoršovat i letní čas, který posouvá ranní světlo a ztěžuje vstávání. Řada odborníků proto dlouhodobě upřednostňuje trvalý standardní čas. Spánek je otázkou zdraví Spánek ovlivňuje téměř všechny systémy v těle. Dlouhodobé populační studie ukazují, že lidé, kteří spí šest hodin nebo méně, mají vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění, infekcí i cukrovky 2. typu. Výzkumy…
Go to News Site