FORUM 24
GLOSA / V české politice se čas od času objeví moment, kdy si člověk není jistý, jestli sleduje realitu, nebo nepovedenou adaptaci Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Právě totiž začíná konkurs na náčelníka generálního štábu. A kdo jiný by ho měl pořádat než Tomio Okamura? Muž, který kdysi zvládl logistiku plyšových medvídků, si teď troufá i na logistiku armádní. Tady už chybí jen vstupné, cola a popcorn. Formálně vzato na tom není nic nelegálního. Poslanec i šéf sněmovny se může sejít, s kým chce. Klidně i s generálem, astronautem nebo mistrem republiky v chovu králíků. Jenže mezi „můžu“ a „má to nějaký smysl“ bývá v civilizované zemi docela podstatný rozdíl. Okamura totiž nedělá nic menšího než to, že si osobuje roli, která mu vůbec, ale vůbec nepatří. Náčelníka generálního štábu navrhuje ministr obrany, schvaluje vláda a jmenuje prezident. Ne šéf opoziční strany, a už vůbec ne bývalý majitel cestovky pro plyšáky. Celé to působí, jako kdyby si někdo skutečně spletl stát s castingem do reality show. Generálové přijdou, představí se, možná dostávají i body. Za držení těla osm bodů, za odpověď na otázku „co si myslíte o NATO“ šest bodů, za schopnost tvářit se vážně při absurdním pohovoru deset bodů. A součástí výběru by mohla být i promenáda v plavkách. Absurdita level nekonečno. Někde v pozadí by pak stál vojín Josef Švejk, který by se svým typickým úsměvem pronesl: „Poslušně hlásím, pane předsedo, že já bych na to byl taky vhodnej. Jako ňákej Olda, já taky rád hlásím.“ Okamura…
Go to News Site