FORUM 24
Evropské instituce mají „morální povinnost“ přijmout transparentnost, říká Český žalobce Petr Klement, který od února vede protikorupční úřad OLAF. Spor o to, jak daleko mohou vyšetřovatelé při kontrolách v Evropském parlamentu zajít, přichází ve chvíli, kdy úřad upozorňuje na rostoucí počet etických kauz uvnitř EU. Debata o tom, jak daleko mohou vyšetřovatelé Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) zajít při kontrolách v Evropském parlamentu, se podle nového šéfa Petra Klementa dotýká samotné pověsti unijních institucí. V rozhovoru pro Politico uvedl, že spor o přístup do parlamentních prostor by měl být co nejdříve uzavřen. „Pro zachování reputace obou institucí… bychom měli debatu uzavřít,“ řekl Klement. Podle něj nejde o rozšiřování pravomocí, ale o jasné vymezení toho, co OLAF smí a nesmí dělat. OLAF dnes nemá automatický přístup do prostor Evropského parlamentu a musí o něj žádat se 48 hodinovým předstihem. Výjimky existují jen v omezených případech, kdy by oznámení mohlo ohrozit vyšetřování. Napětí se naplno projevilo během největšího korupčního skandálu v historii EU Katargate, kdy si vyšetřovatelé stěžovali, že se nedostali k některým kancelářím či elektronickým zařízením europoslanců. Podle kontrolního orgánu OLAFu navíc Parlament dlouhodobě zastává názor, že podobné případy by měl řešit především sám. Před více než třemi lety odhalily belgické, řecké a italské úřady 1,5 milionu eur v hotovosti, čímž se odhalil systém peněz za vliv, který propojoval tehdejší i bývalé poslance Evropského parlamentu se třetími zeměmi, konkrétně s Marokem a Katarem, a dal skandálu jeho…
Go to News Site