Komunistka se ptá, kdo nenávidí tuhle zemi. Na tu otázku je pro ni jediná nepříjemná odpověď

GLOSA / Žhář burcuje k prevenci požárů. Kateřina Konečná spustila nářek nad osudem vlasti. Ze strany komunistů tu najednou zaznívá dojemná starost o „pojistky“, „suverenitu“ a „národní majetek“. Až by se skoro zdálo, že to nemluví šéfka strany, která kdysi považovala stát za něco mezi kořistí a experimentálním hřištěm. „Jen přemýšlím, jak moc musí člověk svou zemi nenávidět, když jí chce sebrat pojistku v podobě práva veta, vyměnit korunu za euro, dát moc nad zemí Ursule Leyenové a majetek Lichtenštejnům…“ povzdechla si na sociálních sítích rudá náčelnice. Konečná se evidentně pohoršuje nad tím, že Petr Pavel údajně chce vzít Česku právo veta, zavést euro a „odevzdat moc“ Ursule von der Leyenové. V jejím podání to zní, jako by se republika měla zítra ráno probudit jako bezprávná kolonie s vlajkou EU místo okenních záclon. Jenže tenhle horor má drobnou trhlinu v ději. Přichází z úst představitelky ideologie, která kdysi odevzdala úplně všechno. A ještě u toho tleskala. Ano, byli to právě komunisti, kdo zemi připoutal k Moskvě tak pevně, že by se i dnešní eurooptimisté mohli učit. Ti samí komunisté, kteří rozdávali uran „zadarmo“ Sovětskému svazu, jako by šlo o přebytky zavařenin. Ti samí, kteří místo debat o vetu rovnou všechno rušili, a místo diskuse o měně řešili, kdo půjde sedět. Nebo hůř, kdo půjde na šibenici. Suverenita tehdy znamenala jediné. Poslušnost. A teď? Najednou se z někdejších správců totality stávají křehcí obránci demokracie, kteří se třesou o každý kousek státní pravomoci. Je to fascinující obrat, jako kdyby…

Go to News Site