Čína plošně zdražuje a Rusko to odnáší nejvíc. Válku v Íránu berou jako příležitost

Zatímco se moskevská propaganda stále opírá o narativ o „strategickém spojenectví“, realita v čínských továrnách vypadá úplně jinak. Čína začala masivně zvyšovat ceny zboží a surovin, přičemž největší účet vystavuje právě Rusku. Pro Kreml, který se v důsledku sankcí stal na Pekingu životně závislým, neexistuje úniková cesta. Současný konflikt na Blízkém východě a narušení tras v Rudém moři a Hormuzském průlivu (kde ceny ropy a dopravy v dubnu 2026 opět prudce vzrostly) poskytly Pekingu dokonalou zástěnu. Čínští dodavatelé reagují okamžitě. Podle ruského opozičního serveru NEXTA porostou ceny plastů, elektroniky i textilu o 10 až 20 %. Peking tuto situaci využívá k přenesení veškerých nákladů na své odběratele. Nejde však o plošné zdražování – Rusko je v tomto ohledu zasahováno nejtvrději, protože nemá alternativu. Rusko se ocitlo v klasické pasti „junior partnera“. Vzájemný obchod těchto zemí odhaluje brutální asymetrii. Rusko prodává levně, aby financovalo válku a udrželo ekonomiku nad vodou a prodává Číně energetické suroviny s výraznými slevami pod tržní cenou. Čína naopak prodává draze. Hotové výrobky, od mikročipů pro obranný průmysl až po spotřební zboží, nyní Čína dodává za „válečné přirážky“. Navíc čínští partneři začali vyžadovat tvrdé dlouhodobé kontrakty, které fixují vysoké ceny na roky dopředu. Vědí totiž, že Rusko nemá kam jinam jít. Zásadním omylem v Kremlu byla sázka na to, že je pro Čínu nepostradatelný. Čísla však mluví jasně. Rusko tvoří jen přibližně 3–4 % celkového zahraničního obchodu Číny. Pro Peking jsou prioritou trhy v USA, EU a jihovýchodní Asii. Pokud tedy západní sankce nebo…

Go to News Site