Smutné odcházení Edvarda Beneše. Komunistům posloužil jako demokratická fasáda

HISTORIE / Po únoru 1948, kdy se komunisté chopili absolutní moci, zůstal až do června 1948 prezidentem Edvard Beneš. Komunisté měli mimořádný zájem na tom, aby neodstupoval z politických důvodů a kryl svým jménem jejich počínající diktaturu. Mnozí historikové druhému československému prezidentovi zazlívají, že měl na protest proti komunistickému převratu podat demisi. To však nakonec neudělal, byť o tom uvažoval. Edvard Beneš byl během únorových dnů vystaven mimořádnému tlaku komunistů a jejich akcí, které se stupňovaly. Později, když už bylo po všem, si na počínání komunistů v únoru 1948 stěžoval. Současně se těžko smiřoval s tím, že jej k podepsání demisí dvanácti demokratických ministrů donutila ulice. Beneš chtěl promluvit v rozhlase, jenže si to nakonec rozmyslel , stejně jako podání vlastní demise, o níž uvažoval. Druhý československý prezident nakonec přijal abdikaci odstoupivších ministrů a jmenoval novou vládu Klementa Gottwalda, v níž už měli většinu komunisté a jejich věrní stoupenci. Mnozí z nich se dali koupit ministerským křeslem. Komunisté si nemohli přát víc prezidenta, který by tvořil demokratickou fasádu jejich nastupující diktatuře. Beneš jako hlava státu fungoval tak jako doposud – podepisoval zákony, přijímal velvyslance i zahraniční návštěvy a konzultoval politické záležitosti s vládou. Až na dvě výjimky úřadoval v Sezimově Ústí. Gottwald tak mohl zahraničním novinářům tvrdit, že v Československu vlastně neexistuje žádná diktatura, když je prezidentem Beneš, symbol demokracie. Nicméně v Benešovi se zřejmě hnulo svědomí a se dvěma věcmi po únoru 1948 vyslovil nesouhlas – s novou ústavou, která měla nahradit tu z roku 1920 a neodpovídala potřebám…

Go to News Site