FORUM 24
Česku se podařil husarský kousek. Po letech stagnace se oficiálně vrátilo do prestižního klubu „úplných demokracií“. V aktuálním žebříčku Indexu demokracie, který sestavuje analytická divize britského týdeníku The Economist, Česko zazářilo nejen v rámci postkomunistického bloku, ale nechalo za zády i takové evropské matadory, jako jsou Francie, Itálie či Belgie. Index, který každoročně hodnotí 60 různých faktorů, od férovosti voleb až po politickou kulturu, dělí světové režimy podle bodového zisku. Magickou hranici osmi bodů, která odděluje „úplné demokracie“ od těch „nedostatečných“, v roce 2025 pokořilo pouze 26 států světa. Z bývalého východního bloku se to vedle Česka podařilo už jen Estonsku. Pohled do nedávné historie ukazuje zajímavý trend. Nejnižšího bodového hodnocení (pod hranicí osmi bodů) dosáhlo Česko v roce 2020 za vlády hnutí ANO a prezidentování Miloše Zemana. Přesto jsme si tehdy vedli lépe než naši sousedé z Visegrádské čtyřky. Návrat mezi elitu přišel v roce 2024, kdy se Česko po dekádě v „druhé lize“ opět vyhouplo na demokratický vrchol. Zatímco Česko oslavuje, globální obraz je nejednoznačný. Absolutní špičkou zůstává tradičně Norsko s téměř nedostižným skóre 9,81 bodu. Na opačném konci unijního spektra se pak potýkají s problémy Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. Paradoxní situace nastala u celosvětového průměru. Globální index poprvé od roku 2015 vzrostl, což naznačuje, že celosvětový úpadek svobod by mohl být u konce. Tento pozitivní trend však silně brzdí Spojené státy. Ty loni zaznamenaly citelný propad na 7,65 bodu. Podle analytiků z EIU by bez započtení úpadku v USA vypadala globální situace mnohem optimističtěji. Smutný pohled nabízí východní…
Go to News Site