FORUM 24
REPORTÁŽ / Naše autíčko si to žene rychlostí 170 kilometrů v hodině po sítěmi zakryté silnici. Kontrolky blikají, i když by neměly. Družný hovor utichl. V kabině je naprosté ticho. Tedy až na zvuk ubohého motoru, který ze sebe vydává své nejlepší. Dobrovolníci pozorují drony pohybující se kolem lesíků, za podrostem. Zanedlouho už vjíždíme do města Izjum v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Panuje silný vítr. To je dobře. Ukrajinská bojová linie už dávno nepřipomíná tenkou čáru. Je to pás široký desítky kilometrů, ve kterém se odehrává to nejhorší. Sledovací drony vidí vše jako oko Saurona. Útočné drony s doletem desítek kilometrů rozhazují miny a ocelové ježky na dálnice. O kus dál parkují letouny na optických vláknech, které číhají na každý pohyb a okamžitě útočí. Pokud tedy neúřaduje silný vichr jako dnes. Se skupinou Sekce 2.0 Ukrajina jedeme za ukrajinskými průzkumníky z elitních jednotek vojenské rozvědky. Všechno, co se veze až sem, je striktně na jejich objednávku. Žádné nesmysly se do aut nevejdou. Zatímco se dobrovolníci ve městě Izjum na Ukrajině vítají se starými přáteli, okolo nejistě pošlapuje český voják Michal. Drony ho tolik neděsí, ale není zvyklý na to, aby kolem něj najednou poletovalo tolik Čechů. Ochotně nicméně souhlasí s rozhovorem, který deník FORUM 24 přinese již brzy. Dobrovolníci pracují. Vše už mnohokrát zažili. Vzhledem k tomu, že spousta pomoci již skončila v nemocnicích a také na poštovním úřadě v nejmenovaném městě, aby zamířila k těm vojákům, kteří si o ni řekli, nemusí podstupovat obvyklý…
Go to News Site