Ublížený mučedník Rajchl opět v akci. Veřejnoprávní televize není amplion pro extrémisty, pane poslanče

KOMENTÁŘ / Jindřich Rajchl opět předvádí svou oblíbenou disciplínu: hru na ublíženého mučedníka, kterému „zlý systém“ brání v rozletu. Jeho aktuální výpad proti České televizi (ČT) není jen dalším z řady facebookových výkřiků, ale učebnicovou ukázkou toho, jak vypadá střet populistického ega s pravidly nezávislé žurnalistiky. Rajchl totiž nechce diskutovat, on si chce vynucovat pozornost – a když ji nedostane podle svých představ, volá po likvidaci média, které mu odmítlo sloužit jako amplion. Celá „kauza“ je z Rajchlova pohledu prostá. Tvrdí, že byl hnutím SPD nominován do debaty o sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, ale ČT jej měla výslovně odmítnout a raději pozvat zástupce hnutí ANO. Pro Rajchla je to důkaz „cenzury“ a „šíření evidentní lži“ ze strany televize. Jenže v tomto bodě naráží Rajchlův narativ na realitu, kterou se snaží zamlžit: veřejnoprávní médium není platformou pro uspokojování ambicí jednotlivých pseudopolitiků. Pravidla nejsou cenzura Česká televize ve svém prohlášení jasně vysvětlila, že vyváženost diskuse se neměří tím, zda v ní sedí konkrétní pan Rajchl, ale tím, zda jsou zastoupeny relevantní a protikladné názorové proudy. Pozváním Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Miroslava Žbánka (ANO) redakce zajistila střet názorů koalice a opozice přesně podle Kodexu ČT. To, že se Rajchl cítí opomenut, není selháním televize, ale jeho neschopností pochopit, že dramaturgická rozhodnutí jsou nezávislá na politických tlacích a nominacích. Rajchlův argument o „cenzuře“ je v tomto kontextu naprosto vyprázdněný. Redakce Událostí, komentářů má plné právo – a povinnost – vybírat hosty tak, aby debata byla kultivovaná, věcná a na úrovni. Pokud…

Go to News Site