FORUM 24
ROZHOVOR / Ruská válka proti Ukrajině otevřela otázku, zda je mezinárodní spravedlnost schopná potrestat válečné zločiny i tehdy, když za nimi stojí velmoc. Co jsme se jako společnost skutečně naučili od válek v bývalé Jugoslávii? A proč se podobné zločiny znovu odehrávají na Ukrajině? Bývalý vyšetřovatel Vladimír Dzuro deníku FORUM popsal, jak se zločiny dokumentují v reálném čase, kde naráží právo na politiku – a proč může být spravedlnost nakonec spíš otázkou vůle než důkazů. Začněme na samotném začátku, u vašeho působení v roli vyšetřovatele Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Pamatujete si moment, kdy jste si poprvé naplno uvědomil, s jak extrémní brutalitou se ve své práci budete setkávat? Na lidskou brutalitu jsem byl zvyklý z práce u kriminální policie v Praze. O iluze o tom, čeho jsou lidé schopni si navzájem udělat, jsem přišel dávno předtím, než jsem v únoru 1994 odletěl do bývalé Jugoslávie jako šéf bezpečnostní služby OSN v obklíčeném Sarajevu. Myslel jsem si, že mě už nic nepřekvapí. První dny v Sarajevu mě ale rychle vyvedly z omylu. Realita války byla jiná – mnohem brutálnější, než jsem si dokázal představit. Moje tehdejší představa o vedení války, kdy proti sobě stojí vojáci a civilisté umírají jen výjimečně, se rozplynula během několika dní. Vojska Republiky srbské, rozmístěná na kopcích, měla město jako na dlani. Každodenní ostřelování a systematický lov na civilisty – starce, ženy i děti – ukázaly válku v její nejkrutější, syrové podobě. Osobní zkušenost s asi desetiletým chlapcem, který před hotelem Holiday Inn žadonil o…
Go to News Site